Sestupuji z kopce, z parku do rozespalého centra města. Přede mnou si bezdomovec spokojeně veze dolů po kočičích hlavách své všechno a nikam nepospíchá. Drncá mu to, dělá rámus, ale očividně ho to netrápí.
Ve vzduchu je cítit čerstvé pečivo a na mě se snáší první listí ze stromů.
Zívající lidé otevírají křídla dveří svých obchodů a po ulicích se šourá několik lidí.
Mám ráda, když se město probouzí do nedělního rána.
Člověk získává pocit, že mu město patří ... a že on patří městu.
