Předkládám stížnost

Tak jo. Staré zápisky pochybných úvah pokračují. S časem mi nabývají na významu, ale chápu, že někdo se s nimi absolutně neztotožní.

Touha a hon jsou hesla dnešní doby.

<<červen: Proč se vy všichni lidé tak opíjíte? Abyste zapomněli na to, jací jste?

,,Dem se ožrat a pak se spolu poblijem".

Ach jak poetické vyhlídky do budoucna! Budem na sebe křičet a předstírat, jak strašně se máme rádi. Poplácej mě po ramenech a já ti pochválím triko. Budem spolu jedna ruka, ale až se bude něco lámat, tak já už budu muset jít. Promiň je to tak, ze rohem už čeká můj houf, tak si děvče zvykej. Nebo se poď poblít s náma.

Den za dnem mi proplouvá mezi prsty a já stále čekám, zda se objeví někdo, kdo vnímá jako já.

To jsem tak divná?>>

----přehnanost je občas nutná)